|
| |
|
|
Výtvarné umění v prostoru brněnských sídlišť (1945–1989)
Kořínková, Jana ; Bartlová, Milena (oponent) ; Hrůša, Petr (oponent) ; Chamonikolasová, Kaliopi (vedoucí práce)
Disertační práce je zaměřena na problematiku začleňování výtvarného umění do architektury v poválečném Československu se zvláštním zřetelem k vývoji v městě Brně. Hlavní výzkumné otázky – Proč se v Československu po roce 1945 do architektury vrátilo výtvarné umění a jaká koncepční řešení byla uplatněna v případě brněnských sídlišť? – jsou zodpovězeny ve dvou navazujících oddílech. Prvním je výzkum institucionálního pozadí pro uplatňování výtvarného umění v architektuře s přihlédnutím k dění v městě Brně (1945–1993), závěrečná část je věnována třem případovým studiím, které ilustrují lokální vývoj v období socialistického realismu, tvůrčího uvolnění 60. let a politické normalizace. Cílem práce je poukázat na komplexnost zkoumaného tématu a vyvrátit populárně tradované přesvědčení, že začlenění výtvarného umění do architektury bylo v období socialismu motivováno výhradně komunistickou propagandou, a ukázat, že pokus o vytvoření syntézy umění a architektury byl podložen jak předválečnými teoretickými úvahami o výchovné funkci umění a jeho působení na člověka, tak potřebou zlepšit ekonomickou situaci výtvarníků po skončení druhé světové války.
|
|
| |
|
|
Sídliště v Česku a v zahraničí
Rucká, Veronika ; Tichý, Jan (oponent) ; Májek, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá v první, teoretické části, vymezením základních pojmů a historií českých sídlišť. Dále se zaměřuje na soukromé a veřejné prostory na sídlištích a na typologii veřejného prostranství sídlišť. V druhé, praktické části, se bakalářská práce zabývá šesti sídlišti, třemi zahraničními a třemi z České republiky, vždy je vybrána dvojice sídlišť z České republiky a ze zahraničí, ze stejného časového období, tato sídliště jsou následně analyzována. Jednotlivá sídliště jsou nejprve stručně představena a následují analýzy, které se týkají dopravní obslužnosti, občanského vybavení, veřejného prostranství, podlažnosti a zeleně. V závěru práce jsou všechna sídliště vyhodnocena na základě poznatků získaných z analýz a je vybráno jedno nejvhodnější sídliště pro současné potřeby obyvatelstva. V závěru je popsán budoucí možný vývoj vybraného sídliště.
|
|
|
Regenerace sídlišť v souladu se zájmy památkové péče
Řepková, Hana
Metodika je založena na syntéze urbanistického, památkového a architektonického přístupu. Jejím cílem je přispět ke zvýšení životnosti panelových domů a k zachování hodnot sídlišť pro jejich obyvatele. Metodika přináší podněty, jak prostředí sídlišť kultivovat a zlepšit jejich působení v obrazu sídel a krajiny a přispět k udržitelnému rozvoji struktury osídlení ČR. Metodika usiluje o zvýšení společenské prestiže sídlišť prostřednictvím poznání jejich historie, hodnot a rozvojového potenciálu. Kromě zkušeností ze zahraničí přináší praxí prověřenou původní tuzemskou metodu regulace vzhledu fasád. Dodržování základních regulativů běžných pro vznik a průběžnou obnovu tradičních měst může sídlištím pomoci stát se plnohodnotnou součástí města. Metodika podporuje nalézání, vnímání a ochranu vynikajících původních řešení. Identifikuje specifika českých sídlišť, jejichž poznání může sloužit jako odrazový můstek k jejich celospolečenské akceptaci a případné památkové ochraně.
Plný text:  PDF
|
|
|
Economic Valuation of Housing Estate Transformation
Chudý, Ondřej
Housing estate areas usually have around a 70% share of public space. A considerable amount of money is spent on the maintenance of these non-building areas. When maintenance efforts decrease, technical and visual aspects of the living environment also decrease. This paper presents a survey conducted in the Modřany housing estate in Prague evaluating current non-building areas and proposing three examples of model transformations. The costs used in the survey were taken from the Catalogue of Interventions in Housing Estates. Benefits presented in the survey are taken from a questionnaire determining residents’ preferences. The goal is to find the correct valuation of the money spent on development and management of public areas of housing estates and show it can bring great benefits for residents.
|
|
|
Dlouhodobý vývoj věkové struktury obyvatel sídlišť: srovnání Prahy a Ostravy
Červenka, Jakub ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Dvořáková, Nina (oponent)
Panelové domy na socialistických sídlištích patří v Česku mezi dominantní formy bydlení. Po dokončení výstavby se na nová sídliště stěhovaly především mladé rodiny s dětmi, následný vývoj složení obyvatelstva však nebyl na všech sídlištích stejný. K jejich diferencovanému vývoji přispěly výraznou měrou i velké společenské změny po Sametové revoluci. Cílem této práce je popsat celkovou proměnu pražských a ostravských sídlišť mezi lety 1970-2011 z hlediska věkové struktury jejich obyvatelstva, najít rozdíly mezi zmíněnými městy a identifikovat hlavní vývojové trajektorie jednotlivých sídlišť. Pro analýzu byla využita popisná statistika a dále pokročilejší metody analýzy reprezentované lokalizačními kvocienty a sekvenční analýzou. Výsledky ukázaly, že sídlištní populace byla zpočátku velmi mladá, v dalších desetiletích však intenzivně stárne. Ostravská sídliště jsou po celou dobu existence mladší než pražská, postupně se však celky v obou městech vyrovnávají. U početné skupiny sídlišť je patrná tendence ke stabilizaci věkové struktury na úrovni struktury celého města. Klíčová slova: sídliště, věková struktura, demografické stárnutí, Praha, Ostrava
|
|
|
Vývoj pražských sídlišť: stárnutí a funkční vybavenost
Worschová, Markéta ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Machala, Branislav (oponent)
V současné době žije na českých původně socialistických sídlištích jedna třetina obyvatel České republiky. Z důvodu mnoha problémů, které tyto sídliště provází, se tímto tématem zabývá mnoho vědeckých prací. V mé studii se zaměřuji na analýzu vývoje věkové struktury pražských sídlišť a zkoumám, zda jí úroveň funkční vybavenosti odpovídá. Analytická část se dělí na dva oddíly. Prvním z nich je analýza věkové struktury na základě poskytnutých statistických dat. Druhým je hodnocení úrovně vybavenosti pražských sídlišť pomocí dotazníkového šetření ve vybraném sídlišti. V zásadě bylo potvrzeno, že pražská sídliště opravdu stárnou a tento trend ovlivňuje do určité míry i funkční vybavenost dané lokality. Při tom je důležité řešit potřeby sídlišť individuálně tak, aby byly co nejefektivnější. Na základě analýzy lze usuzovat, že pražská sídliště mají dobrou perspektivu do budoucna. Klíčová slova: Praha; sídliště; stárnutí; funkční vybavenost
|
|
|
Panelové sídliště a jeho didaktické využití ve výuce dějepisu
Jahelková, Kateřina ; Najbert, Jaroslav (vedoucí práce) ; Pinkas, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se věnuje didaktickému využití tématu panelových sídlišť ve výuce dějepisu s ohledem na rozvoj historického myšlení. První část je teoretická a zabývá se historickým vývojem bytové výstavby v Československu ve světovém kontextu. Druhá část zpracovává metodická východiska pro přípravu výukového materiálu s ohledem na závazné kurikulární dokumenty a prezentuje příklady didaktického využití tohoto tématu v historickém vzdělávání. Dále jsou podrobněji promýšlena možná východiska využití tématu panelových sídlišť k rozvoji historického myšlení. Třetí část představuje přípravu výukové lekce, která byla realizována v listopadu 2021 na Základní škole Korunovační v Praze. Výuková lekce byla vytvořena pro účely této práce na základě rozvoji šesti hlavních konceptů historického myšlení. Práce prokázala využitelnost tématu panelových sídlišť ve výuce dějepisu, ale také poukázala na limity zvolené metody, zejména na potřebu postupného rozvíjení konceptů. KLÍČOVÁ SLOVA výuka dějepisu, panelové sídliště, historické myšlení, badatelská výuka, 20. století
|
|
|
Diferenciace a revitalizace panelových sídlišť v České Lípě
Sládeček, Ondřej ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Ježek, Jiří (oponent)
Diplomová práce hodnotí současný stav fyzického prostředí sídlišť v České Lípě. Zaměřuje se na postup procesu revitalizace panelových domů a veřejných prostranství a objasňuje mechanismy diferenciace jednotlivých sídlišť z tohoto pohledu a roli aktérů. Práce kombinuje kvantitativní a kvalitativní výzkumné metody. Teoretická část se věnuje příčinám revitalizace a faktorům, které ji ovlivňují, dále historii výstavby sídlišť především v Česku a ve významných zemích Evropy. Empirická část práce je věnována mapování současného stavu fyzického prostředí a revitalizačních projektů sídlišť na úrovni jednotlivých panelových domů a veřejných prostorů. Jsou zjištěny relevantní údaje, které mohou mít vliv na postup revitalizace (historie výstavby panelových sídlišť, vývoj a současný stav vlastnické struktury domů, data o struktuře obyvatelstva a bytového fondu). Práce využívá i informace ze strukturovaných rozhovorů se zástupci hlavních aktérů rozvoje. Prokázal se rozhodující vliv typu vlastnictví na úspěšnost revitalizace. Klíčová slova: postsocialistické město, panelová sídliště, revitalizace, Česká Lípa
|
host ::
RSS.